Cech strojvůdců ČR

OCÚ a OCP Západ

Na Sklárně 1

Plzeň

301 00

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Věc: Stanovisko odborové organizace Cech strojvůdců ČR

k návrhu zavedení sankčního systému vůči strojvedoucím drážních dopravců v ČR

 

 

V Plzni dne 26. 1. 2021

Vážení,

v závěru minulého týdne jsme z veřejných zdrojů (server zdopravy.cz) zjistili, že v rámci projednávání sněmovního tisku č. 912, novely zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, kterou se implementují předpisy EU, má být předložen v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu záměr zavedení sankčního systému za některá porušení povinnosti osoby řídící drážní vozidlo na dráze celostátní, regionální nebo místní anebo vlečce.

Tento návrh jsme podrobně prostudovali a zjistili, že k projednávanému návrhu novely výše uvedených právních předpisů je touto formou poslaneckého pozměňovacího návrhu na poslední chvíli v rámci druhého čtení navrhováno zavedení přestupkové odpovědnosti strojvedoucích drážních vozidel s navrhovanými sankcemi 10.000 Kč, resp. 50.000 Kč a dále v některých případech i s možností uložení zákazu činnosti řízení drážních vozidel až na jeden rok.

Podle odůvodnění návrhu je tento reakcí na „v poslední době diskutovanou problematickou situaci týkající se závažných porušení povinností strojvedoucích, jako jednoho z důvodů mimořádných událostí na dráze“. Tvůrce návrhu argumentuje zjištěními zvláštní pracovní skupiny zřízené za účelem zvýšení bezpečnosti drážní dopravy a zamezení těchto mimořádných událostí. Zejména se pak odkazuje na stanovisko Drážního úřadu, dle kterého prý z jeho „aplikační praxe“ vyplynul požadavek na přímý postih osob řídících drážní vozidlo, které se dopustí těch nejzávažnějších porušení povinností.

Jako odborová organizace vítáme a od samého počátku jsme vítali vznik výše uvedené pracovní skupiny. Věřili jsme, i s ohledem na její poměrně reprezentativní složení, že výstupem její činnosti bude návrh souboru účinných a smysluplných opatření, která budou řešit skutečné příčiny výskytu mimořádných událostí, ke kterým v uplynulé době na drahách docházelo možná častěji než dříve (nicméně nyní již dle našeho přesvědčení v neobvyklé míře nedochází). Máme za to, že na řadě těchto značně medializovaných mimořádných událostech, kde hlavní příčinou bylo selhání strojvedoucího, sehrály často významnou roli i mnohé další vlivy, pochybení dalších osob pohybujících se v drážním provozu, technický stav tratí a vozidel a mnohé další. Pokud jde o chyby samotných strojvedoucích, ty se stávaly historicky vždy a bohužel se patrně budou stávat i v budoucnu. Pokud se v poslední době objevovaly častěji než dříve, spatřujeme příčiny zejména v dlouhodobém přetížení strojvedoucích, nárůstu jejich povinností a úkolů nad rámec samotného řízení drážního vozidla, nedobré organizaci jejich směn (zejména dělených směn a „spacích směn“), narůstající hustotě drážního provozu, zesložiťování drážních dopravních předpisů, ale především v aplikaci řady výjimek a změn mnohdy souvisejících s výlukami a se stavební činností na drahách, která je nyní velmi četná. Jedná se o velmi komplexní a složitou problematiku, na kterou neexistuje jednoduché řešení. Jen populisté a hledači rychlých řešení mohou ukázat prstem na strojvedoucí a jednoduše říci, že problém je v jejich nedbalosti, laxnosti, v jejich nesoustředěnosti, čtení si zpráv na mobilních zařízeních a podobně. Nicméně právě navrhovaná legislativní změna v podobě tohoto překvapivě podávaného a s členy výše uvedené pracovní skupiny nijak neprodiskutovaného poslaneckého návrhu je právě z kategorie takových „rychlých řešení“. Z jejího textu a zejména z jejího odůvodnění jasně plyne, že její autor má za to, že zkrátka strojvedoucí se málo snaží, nemají dost odpovědností a je třeba na ně uplatnit větší přísnost a pohrůžku citelných sankcí. I v očích veřejnosti jistě bude takový návrh oceněn. Za vše mohou strojvedoucí, kterým za „projetí červené“ na rozdíl od pirátů silnic ani vlastně nehrozí žádný postih. A to je třeba změnit. Všichni, kdo drážnímu provozu nerozumějí a kdo práci strojvedoucího neznají, jistě dají tomuto jednoduchému náhledu za pravdu a přivítají ho potleskem.

Opak je ovšem pravdou. Toto navrhované zdánlivě jednoduché a rychlé řešení totiž řešením problému vůbec není, a to v žádném směru.

Především je třeba zdůraznit rozdíl mezi výše již zmíněným „pirátem silnic“ a běžným strojvedoucím. Řidič silničního motorového vozidla jistě také páchá většinu přestupků nedbalostně nebo alespoň v přesvědčení, že jejich spácháním žádné nebezpečí nehrozí. Nicméně projetí červeného signálu na křižovatce, řízení pod vlivem alkoholu, nebezpečné předjíždění nebo překročení nejvyšší dovolené rychlosti o mnoho kilometrů v hodině je prakticky vždy pácháno s plným vědomím a tedy v podstatě úmyslně. Takový řidič má pocit, že na jeho přestupek se nepřijde, že se pochopitelně jemu ani nikomu dalšímu nic nestane, a že si toto porušení povinnosti může bez následků dovolit.

Ne tak ovšem strojvedoucí soupravy v hodnotě desítek milionů korun, plné stovek cestujících nebo vezoucí mnoho desítek tun drahého nákladu. Navíc profesionál, který byl na svoje zvlášť odpovědné povolání řádně vycvičen a vyškolen, který absolvoval náročné psychotesty, který ví, že jeho jízda je neustále monitorována a na každé porušení povinnosti se přijde, který ví, že když způsobí nehodu, ohrozí tak nejen sebe, ale především ony uvedené stovky cestujících nebo onen drahý náklad. „Piráti železnic“ a psychopati se mezi strojvedoucími nevyskytují. Když se strojvedoucímu stane, že se dopustí některé z chyb, které jsou obsahem nově navrhovaného ustanovení § 46t zákona o drahách, jde o situaci, která pro něj má dalekosáhlé důsledky pracovní, osobní, psychické a mnohdy i majetkové. Rozhodně na rozdíl od onoho „piráta silnic“ nemůže spoléhat na to, že na takové pochybení se nepřijde, že si ho nikdo nevšimne, že se nic nestane a jemu vše projde bez následků.

Tvůrce návrhu si patrně výše uvedeného není vědom, protože jinak by nemohl tvrdit, že zde schází „možnost přímého postihu osob řídících drážní vozidlo“.

Když se strojvedoucí některého z projednávaných porušení dopustí (zejména nezastavení vozidla před návěstí zakazující jízdu a nesplnění ohlašovací povinnosti na dráze se zjednodušenou organizací dopravy), jde o pochybení, které se jej dotkne zcela zásadně. Je sankcionován hned na několika frontách.

V prvé řadě je s ohledem na závažnost mimořádné události a její následky, vůči němu uplatněna odpovědnost v rámci procesů u jeho zaměstnavatele. Je tedy vždy postižen na nenárokových složkách mzdy, a to mnohdy velmi citelně. Při opakovaném porušení dochází k výpovědím z pracovního poměru, což je pro strojvedoucího sankce velmi citelná. Za určitých okolností může takový strojvedoucí přijít i o licenci potřebnou k výkonu k řízení drážního vozidla, tedy k výkonu jeho povolání. K dokreslení úpravy takového postihu konkrétně u národního dopravce ČD, a.s. přikládáme v příloze Směrnici ředitele O12 č. 2/2015, která obsahuje tabulku vymezující zcela konkrétní postih strojvedoucího za způsobení projetí návěstidla, a to i bez způsobení jakýchkoliv následků.

Pokud při mimořádné události vznikne škoda, nastává zde majetková odpovědnost podle zákoníku práce limitovaná u nedbalostních škod (což je pochopitelně pravidlem – vizte výše) výší 4,5 násobku průměrného výdělku strojvedoucího. Valná většina strojvedoucích je pro takový případ sice pojištěna, vždy ale musejí počítat přinejmenším s povinnou spoluúčastí na pojistné události a dále též s možností výpovědi pojistné smlouvy a nemožností uzavřít novou.

Jeví se snad tyto negativní důsledky na straně strojvedoucích nedostatečné? Má někdo pocit, že „motivace“ v podobě obavy z pokuty až 50.000 Kč bude sloužit lépe k tomu, aby strojvedoucí vykonávali svoji práci s větším klidem, soustředěněji, zodpovědněji a tedy s menším množstvím chyb?

Každý odborník na kriminologii a prevenci společensky negativního jednání potvrdí, že je to úvaha chybná. Odstrašení trestem může fungovat jen tam, kde jde o jednání konané úmyslně v přímém nebo nepřímém úmyslu nebo o takovou intenzitu nedbalosti, která s nepřímým úmyslem úzce hraničí. Jak vysvětlujeme výše, toto není a nemůže být případ strojvedoucích. Zatímco v historii letecké dopravy jsou prokázány nehody, které byly pilotem způsobeny úmyslně, u drážní dopravy nám takový případ znám není. Vždy se jedná o nedbalost, a to mnohdy navíc doprovázenou spoluzaviněním jiných osob nebo takovými vedlejšími okolnostmi nastíněnými výše, že vztah příčiny a následku mezi porušením povinnosti strojvedoucího na straně jedné a vzniklou mimořádnou událostí na straně druhé je velmi nepřímý a v praxi značně problematický. V případě zájmu jsme připraveni uvést několik velmi dobře ilustrativních případů zcela konkrétních nehod, kde sice finální příčinou bylo pochybení strojvedoucího, ale toto bylo doprovázeno takovými okolnostmi, že jeho faktické zavinění je takřka nulové.

V souvislosti s předchozím textem, chceme upozornit na to, že v navrhovaném sankčním systému není nikterak zohledněna výše míry zavinění mimořádné události a její závažnost. Hovoří se zde pouze o účastníkovi mimořádné události, což samo o sobě svědčí o nedokonalosti tohoto návrhu. Ani zohlednění uvedených okolností ve výši ukládané pokuty nemůže být dostačující a nebude dle navrhovaného znění brát jakkoliv v úvahu postih, který byl či bude vůči provinivšímu se strojvedoucímu uplatněn zaměstnavatelem.

 

Závěr:

S ohledem na výše uváděnou argumentaci jsme toho názoru, že navrhovaná úprava zákona o drahách je populistickým a přitom jen zdánlivým řešením velmi složité a komplexní problematiky.

V principu je samozřejmě možné o zavedení správních sankcí za porušení povinností pracovníků drážní dopravy uvažovat. Nelze ale postupovat takto nesystematicky a vytrhnout z celé problematiky jen jedinou profesi, na jejíž pochybení je možná sice nejvíce vidět, ale která rozhodně není jedinou drážní profesí, která svým pochybením může způsobit a v praxi mnohdy působí značné škody a újmy na zdraví a životě osob.

Jak správně konstatuje tvůrce návrhu, k řešení této problematiky byla ustavena zvláštní pracovní skupina. Ta by měla po řádném rozmyslu a důkladném projednání svým většinovým rozhodnutím iniciovat potřebné změny v organizaci drážní dopravy, v drážních předpisech a postupech, úpravě pracovní doby a jejího rozvržení a dalších souvisejících záležitostech. Jednou z nich by pak mohlo být též uzákonění přestupkové odpovědnosti jednotlivých osob, při jejichž porušení povinnosti hrozí vznik velkých škod na majetku a zdraví. To ovšem musí být výsledkem komplexního a systémového řešení nastíněného v předešlé větě a nikoliv výkřikem do tmy motivovaným snahou lacině ukázat prstem na univerzálního viníka všeho zlého na drahách v osobě strojvedoucího.

Navrhujeme, aby předkládaný pozměňovací návrh byl zamítnut a návrh novelizace zákona o drahách přijat bez této změny.

Obáváme se, že akceptace tohoto návrhu by způsobila masivní odpor ze strany nejen našich členů, ale i celé řady dalších strojvedoucích různých drážních dopravců, který by ve svých důsledcích mohl mít i velmi nepříznivé dopady na zachování sociálního smíru. Máme za to, že pro strojvedoucí by se mohlo jednat o natolik zásadní a z jejich pohledu nespravedlivou legislativní změnu, která by mohla být důvodem k masivním protestům z jejich strany. Jako odborová organizace se cítíme povinováni si toto riziko nejen uvědomit, ale též na něj Poslaneckou sněmovnu PČR před přijetím konečného rozhodnutí upozornit.

 

Příloha: Směrnice ředitele O12 č. 2/2015 ze dne 1. 3. 2015

 

 

Cech strojvůdců ČR

 

 

Vlastimil Jelínek, předseda v. r.

 

Jiří Staněk, místopředseda v. r.